Soví zpěv (1999)

Soví zpěv (1999)
Žánr
Tvorba pro děti a mládež
Nakladatelství
Amulet

Sedmnáctiletý Armin a jeho originální, leč osamělá sestra Géza mají dva různé otce, a přece žádného. Matka se protlouká jako číšnice v laciném nádražním bistru. Osobní problémy jejich doby , tedy roku 2046, jsou řešeny technicky, pomocí počítačových poradců. Schází cit, chybí blízkost jednoho člověka k druhému. Jednoho dne se Armin nedopatřením dostane do osobního počítačového programu studentky Rebeky a zjistí, že i ona postrádá v životě důvěrnost sdílenou s blízkým člověkem. Vztah mezi oběma mladými lidmi se rozvíjí na pozadí katastrofy způsobené protržením přímořské hráze. Napínavá kniha o lásce, statečnosti a zranitelnosti mladých lidí, vyprávěná netradičními technikami.

české vydání – Amulet 1999
2. vydání 2006
Kniha byla oceněna Zlatou stuhou 1999 a byla zapsána na Mezinárodní čestnou listinu IBBY 2000

 

 

Od dětství nás učili zacházet s technikou.
Definovat své pocity.
Spoléhat se na tým.
Racionálně řešit veškeré problémy.
Nikdo nám neřekl,
že nejlepší szpůsob, jak osušit slzy,
je slíbat je,
že nejjistější metoda, jak se zbavit strachu,
je prožít ho,
že jediná možnost, jak se dostat dál,
je vydat se na cestu.
Naučili jsme se klást otázky.
Zapomněli jsme hledat odpovědi.

Na co jsem myslel včera před usnutím
Babička byla katolička. Děda odjakživa neznaboh. S mámou to cloumá od hinduismu ke komunismu. Táta je holkař. Géza sbírá vtipy. A kde je můj světový názor?

Co mě napadlo v noci, když jsem musel na záchod
Zeptám se na svůj světový názor PPP. Ví o mně všechno. Zná hloubku mých komplexů i délku mého údu. Zásobil jsem ho veškerými informacemi potřebnými k tomu, aby mi sdělil, co si myslím o světě. Je rozhodně kompetentnější než já. Má chladnější hlavu. Nenechá se ovlivnit absurdními sny.

Sen č.1 (Než jsem musel na záchod)
Zdálo se mi, že jsem čáp. Chodil jsem po velké rozbahněné louce a chytal žáby. Pokaždé, když jsem nějakou sevřel v zobáku, rozbřesklo se mi, kdo jsem. Bavilo mě chytat je. Snažily se odskákat nebo zmizet pod vodou, ale můj dlouhý, šikovný zobák je vždycky našel, stiskl a ještě živé transportoval do krku. Každou jsem zapil vodou. Byla to nanejvýš vzrušující hra a kdovíjak dlouho bych ji provozoval, kdyby mě nezačalo bolet břicho. To mám z toho, jak jsem zapíjel ty žáby, napadlo mě, když jsem se probudil. Šel jsem potmě ke koupelně a teprve tam, při známém dotyku studených dlaždic pod chodidly, jsem si v plném dosahu uvědomil, že jsem Armin, vegetarián, a že mám problémy se svým světovým názorem. Pak se dostavil ten nápad s PPP.

Recenze & Aktuality

Můj vztah ke knihám a knihovnám

Prababička Žofie sedí ve svém houpacím křesle, kapičku pod nosem, brýle na nose a v rukou knížku. Taková je moje nejranější vzpomínka na olomoucký domov.

Jana Čeňková – Nad knihami Ivy Procházkové

Iva Procházková (*1953) je svým záběrem tematickým i žánrovým přední prozaičkou české literatury pro děti a mládež devadesátých let dvacátého století. Celá její tvorba z tohoto období byla vydávána v…

Kateřina Ctiborová – Nejnovější román Procházkové Nazí je hlavně o samotě, neporozumění a bezradnosti

Iva Procházková je česká spisovatelka, která se soustředí na tvorbu pro děti a mládež. Kromě knih píše i televizní a divadelní scénáře. Část svého života prožila v Německu, proto její…